Všechny naše kočky jsou plemene maine coon a jsou součástí naší rodiny. Respektují nás a berou nás a my respektujeme je. Samozřejmě v jistých mezích. Přímo doma máme kocoura a dvě kočky. Je to na nás dostatečný počet, pravděpodobně jej nebudeme na delší dobu zvyšovat.

    Hlavou naší kočičičí části rodiny je kocour Frenki. Je to nádherný a mohutný představitel svého plemena a kocour se vším všudy. Narodil se v červnu 2003 a k nám se dostal ve věku necelých tří měsíců. Jako kotě byl úžasný a neunavný uličník, teď je z něj statečný a hrdý kocour a především chlap. Každým coulem. Přestože jsme neměli v plánu s ním navštěvovat nějaké výstavy, paní Reslová, zakladatelka a dlouholetá prezidentka BCC, nás přesvědčila, že by bylo škoda nechat si tak krásného kocoura jen pro sebe. Má tedy už i zkušenosti z mezinárodních výstav koček jak FIFe, tak i nonFIFe, na nichž získal hodnocení V i CAC. Po příští úspěšné výstavě získá titul Champion. My se do toho však příliš neženeme a i na kocourovi bylo vidět, že celý den strávený v kleci v přeplněné hale není pro něj právě nejpříjemnějším. Mnohem raději tráví den na zahradě, kde hlídá svůj rajon a plaší sousedovic pejsky.

    Jednou z našich koček je Jessica. Je to krásná černá kočičí dáma a vzorná matka. Narodila se v září 2004 a ve třech měsících se dostala k nám. Pořídili jsme ji hlavně pro Frenkiho, aby měl zkušenosti nejen z lidské společnosti, ale i z kočičí. A také aby mu nebylo smutno, když nikdo z nás není doma. Jessica a Frenki se spolu krásně sžili a mají se opravdu rádi. Občas by jednomu až ukápla slza, jak se k sobě umějí hezky chovat. Dokud byla Jessica ještě malé zvědavé a dovádivé kotě, obrátila Frenkimu jeho poklidný život naruby. Naštěstí měla dostatek drzosti rychle se u nás zabydlet, takže než kocour stačil protestovat, už mu šmejdila po bytě. Byla dovádivá, hbitá a bezostyšná, takže si s ní kocour krásně prodloužil dětství. Když jí byl rok, měla s Frenkim první koťátka. Pravda - nebylo tak plánované, ale stalo se. Všechna koťátka jsme v pořádku odchovali a jedno si nechali.

    Naší druhou kočkou je Kitty. Je to dcera Frenkiho a Jessicy z prvního vrhu. Narodila se v září 2005 a odchovali jsme si ji vlastnoručně od prvních okamžiků jejího života. A je to na ní a jejím vztahu k nám znát. Už pár dní po narození, kdy jsme bezpečně rozeznávali každé jednotlivé kotě, nás Kitty zaujala. Všechna koťátka byla nádherná, ale ona se zkrátka něčím lišila. Neměli jsme v úmyslu si ji nechat, ale jak rostla, nechtělo se nám ji dát pryč, až s námi nakonec zůstala nadobro. Je z ní opravdu krásná kočka a dá se říci, že je více po otci. Má mohutnější kostru než Jessica, podobá se spíše Frenkimu. Stal se z ní oddaný mazlík a náš miláček, ale stále ještě v ní převládá kotěcí povaha, takže je i pěkný ďáblík.

    Ještě jednu kočku máme u rodičů. Jmenuje se Maggie a narodila se v březnu 2005 na Slovensku. Pochází z vrhu, který vznikl spojením našeho Frenkiho a slovenské kočičí nevěsty, která ho začátkem roku přijela navštívit. Námluvy byly úspěšné a jako odměna za to bylo koťátko - tedy Maggie. U rodičů v domku je jí dobře, pomáhá udržovat rodinnou "pohodu" a stal se tam z ní neuvěřitelný mazel. Žádná z našich koček nevydrží v náručí tak jako Maggie. Přestože má dostatek prostoru na běhání po domě, moc energie na pohyb nevydá, protože ji neustále někdo ochotně nosí. Je také naší nejchundelatější kočkou, jen postavou trochu nižší. Ostatně v poloze na zádech dlouhé nožky nepotřebuje. :-)