Jessica a Frenki mají opět koťátka. Přestože je tu vedeme jako koťata 2007, narodili tito chlupáčci ještě v roce 2006, přesněji 3.prosince nad ránem. Jako obvykle jsme je čekali už o pár dní dříve a byli jsme zvědaví, v jakém počtu a barvách se urodí. Tak už je to jasné - je jich šest. Dvě holky a čtyři kluci.
- šedotlapka - tmavý kocourek se stříbrnými tlapkami a stříbrnou kresbou v obličeji, velice hezký, má se čile k světu
- proužkotlapka - jako šedotlapka, jen má tlapky černo-stříbrně proužkaté, bezkonkurenčně největší z koťat a absolutně odmítá jakékoli naše přikrmování, je ho opravdu kus
- proužkatec - barevně vypadá jako naše Kitty, tj. něco z otce a něco z matky (možná i z babičky) s nádechem do červena, ale ještě se uvidí, jinak tmavý s žíháním a po stranách a na bříšku proužkatý od hlavy až po konec ocásku
- druhý proužkatec - je nejmenší z koťat (už ho popoháníme přikrmováním), ale barevně asi nejhezčí, v podstatě stejný jako jeho bráška proužkatec, jen s trochu výraznější kontrastnější kresbou
- černá - zpočátku docela černá holčina, ale vypadá to, že na některých místech časem zešedne (na tlapkách) a možná zdědí i pár světlejších chloupků po otci
- druhá černá - také černá holčina, ale stejně jako její sestřička nezůstane zřejmě jen u té černé
Nějak je zkrátka rozlišovat musíme. Rádi bychom přidali fotku každého koťátka zvlášť, ale ... snad časem.
Fotografie z prvních dní:
Náš pátý den - docela nuda, ale rosteme:
Ke koťátkům to sice nepatří, ale o soužití s mláďaty (i když lidskými) to je. Koťátka zatím spí ve svém rodném pelíšku.
Jsme na konci prvního týdne. Všechna koťátka hezky rostou. Proužkotlapka je stále největší, už má 225 gramů. Proužkatci jsou nejmenší, i obě černé kočičky je překonaly, ale rychle to dohánějí. Už na nás začínají otevírat kukadla.
V průběhu druhého týdne začala všechna koťata koukat na svět a zajímat se o dění kolem sebe. Co nevidět se začnou škrabat ven z rodné krabice, už teď vystrkují hlavičky. 12-tý den při vážení jsme dosáhli celkové hmotnosti 1,5kg koťat. V průměru má tedy každé už čtvrt kila, což je dvojnásobek jejich porodní váhy. Za čtvrt roku bude mít každé asi o dvě kila víc.
Po dvou týdnech mírné izolace od ostatních koček jsme koťátka i s maminou a jejich krabicí přesunuli do centra dění celé domácnosti. Kocour se netváří nijak nepřátelsky, takže se mohou opatrně seznamovat s okolím. Teď už nejen že koťátka vykukují z krabice, ale 16-tý den ji začala hromadně opouštět a rozlézat se po okolí. Ne na dlouho, mamina je brzy pochytala a nanosila zpátky.
Po třech týdnech už koťatům nedělá problém vylézt z krabice a vesele se rozlézají po okolí. Když vidí někoho na blízku, vydají se za ním. Žádné mlíčko na přikrmování už nemají, jen to co si vezmou od maminy, ale někteří zvědavci už začali zkoumat mističku s granulkami Royal Canin Baby Cat. Asi si také brzy začnou hledat nové místečko na spaní, krabice už je okoukaná.
Na štědrý den jsme vstoupili do čtvrtého týdne života našich nejmenších chlupáčů. Ti už nadobro opustili krabici a spí v "nových" pelíšcích. A když nespí, motají se někde kolem a pletou se nám pod nohy. Přejeme vám za ně hezký štědrý večer.
Během čtvrtého týdne se koťátka začala věnovat miskám s granulkami a s vodou. Kojení však pokračuje a zatím je ještě velice důležité. Všichni chlupáči výrazně ožili a špacírují volně po místnosti. Všechno je zajímá. Příští týden už je seznámíme s kočičím záchůdkem - zatím k němu ještě nedorazili. Až na výjimky to ani nebylo potřeba. Nejmenší proužkatec se jako první projevil jako velký mazel a začal vyhledávat lidskou společnost. Je docela neodbytný. Jedna z černých kočiček nám zase předvedla, že už se umí občas i rychle rozběhnout. Stříbrní kocourci se zese začínají projevovat jako malí bojovníci a rváči. Do vzájemných her a škádlení už se však pouštějí všichni, jen někteří zatím trochu nesměle. Mamina je v tom podporuje a pak je z povzdálí sleduje a dohlíží na ně. Když se přitom někdo z nich zatoulá, dojde ho zkontrolovat a případně ho donese zpátky k pelíšku. Když si koťata dost vyhrají, najdou maminu a hladově se na ni vrhnou. Vypadá to jako by ji přímo povalili a zakousli se jí do cecíků. Chudák Jess. Ale je na ní vidět, jak je má všechny ráda. A pak se spí. Ostatně jako většinu času.
Na Silvestra jsme vstoupili do pátého týdnu života. Žádné velké oslavy nebo čekání na půlnoc nebudou, ale ty čtyři týdny byli zatím docela fajn. Za tu dobu jsme pěkně povyrostli. Proužkotlapka už váží půl kila. Začínáme být velcí průzkumníci a pěkní čertíci. Škoda že se to naše dovádění nedá vyfotit, to se zkrátka musí vidět.
Za nás za všechny vám přejeme šťastný nový rok, hodně spokojenosti a stále plné misky!
Chcete dál sledovat naše (vaše) koťátka? Pokračujte na další stránce tlačítkem dole.